Chůvička - já jsem vždycky slyšela, že si mimčo povzdechlo dřív než ho zabrala chůvička. My jí měli zapnutou jen v noci, dítě od 3 týdnů v noci spalo jen od 3 do cca 6, jinak večer a v noci jen jedlo, nebo brečelo, takže jsem neřešila, že běhám s vysavačem a neslyším. Dítě muselo spát v jiné místnosti, protože se budilo, když jsme se v posteli jen hnuli. Když si vzpomenu, jak jsem ležela na zádech a říkala si: "opravdu už se musím otočit, jenže začne řvát" a pak jsem se otočila a dítě se rozeřvalo (to nebyl decentní pláč)
Miminkovské období jsme přežili ve zdraví, ale já jsem takový srab, že když bylo mimčo dlouho ticho, raději jsem tam ani nešla, kdyby bylo mrtvé, tak abych to zjistila, co nejpozději (to byl ten vnitřní pocit, který jsem schopna zformulovat až teď)
Předchozí