Přidat názor k článku Náročná adaptace novorozence

Jano, některé věci si člověk uvědomí až zpětně, třeba to, že se s nima měl klidně porvat. Jenomže, já jsem byla prvorodička, zkušenosti s dětma nulové, asertivita na bodu mrazu, vykulená z toho všeho (že to bylo jinak, než jsem si představovala), nabitá hormonama. Já jsem na to, abych se dohadovala o dítě, tenkrát ještě neměla. Za prvé jsem žila v bludu, že děti po porodu zvracejí plodovou vodu (kdo mi to tenkrát nakukal, to fakt nevím) a za druhé jsem neuměla o něj pečovat, ani ho přebalit. Čili by mi to museli ještě večer ukázat. Za třetí sprchy byly úplně na opačném konci chodby. Další věc je, že na pokoji dítě nikdo neměl. Myslím si, že se měli zeptat oni. Navíc jsem to měla v porodním plánu, ale myslím si, že se do něj nikdo ani nepodíval. Na druhou stranu jsem se z toho poučila a porodní plán k druhému porodu jsem napsala tak stručně jak jen to šlo a poměrně stroze.