Každému kdo napsal , že jeho děti, dítě píšou úkoly samy a bez nucení, že se jim podařilo nastavit režim , aby děcka úkoly psaly samy,tak těm všem přeji, aby si uvědomili, že měli velkou porci školního štěstí. Trochu je to totiž taky o těch dětech. Některé dítě prostě úkol samo ( na 1. stupni...dál moje vyhlídky zatím nesahají) psát nebude. A nebude ho psát v klidu ani s vámi. Můžete nastavovat co chcete, žadonit, prosit, být přísná a zásadová...prostě vyzkoušet vše a stejně bude dítě radši 2 hodiny řvát u stolu a slintat si nudle do sešitu . ( Náš kluk je dokonce schopnej vzteky zlomit pero...). Pokud bych ho nechala napsat úkol samotného, tak se druhý den od p. uč dozvím,že "tys ho dělal sám, viď. Máš to špatně ...znova."( to se skutečně stalo a ne jednou) A pokud zodpovědnost za úkol přenesu na něj, tak se na něj vykašle , ale druhý den ráno před odchodem do školy si zaručeně vzpomene a vytvoří doma peklo...jako , že by ho chtěl psát ráno ( během chvíle mezi čištěním zubů a oblíkáním se ).
I když se považuji za rodiče , který necukne a pokud dítě začne s úkolem tak nepovolí a úkol se musí dokončit, můžu říct , že 2,5 roku dělání domácích úkolů (1.,2., kus třetí ...pak se to zlepšilo , výkyv jen občas) se ze mě stala málem psychická domácoúkolová troska s tikem v oku a každý den , kdy nebyl úkol mi byl svátkem.
A takovéto ...nestihl ve vyučování, dodělat doma...tak to úplně miluju. ( můžu porovnat holky a kluky...dcera tak do 3. třídy taky dělat nechtěla, pak najednou jí začalo vadit co na to holky ve třídě a teď dů dělá sama..5 tř.)
Televize v pokojíčku? Jsem proti.
Povolit odbíhání a výmysly u dů? Jsem proti.
Ale je to řev, řev , řev....občas si říkám, že by to chtělo linku pro rodiče v tísni.
K těm matkám co přesvědčují děti na jídlo....ten náš by radši umřel hlady než by jedl co my chceme. Asi necítí vůbec hlad, protože po nějaké době chodí a říká : bolí mě břicho a já na to "nemáš hlad" ...nemám.
Předchozí