Jako bys mluvila o tom našem mladším, jak s úkolama, tak s jídlem. Co se týče úkolů, trochu jsem rezignovala. V poslední době jen podepisuju (3.tř.), ten úkol ale podle toho vypadá a tak 1x týdně mu ho učitelka nechá přepsat. Už ale odmítám sedět nad úkolama s ním, vím, že je schopen je napsat správně, hezky, ale jen když se mu chce. A čím víc na něj tlačím, tím míň se mu chce. Ostatně podobně vypadají i jeho výsledky ve škole. Když má náladu dobrou k spolupráci, přinese z pětiminutovky podtrženou jedničku a když ne, přinese čtyřku. Taky jsem se nedávno dozvěděla, že v hodinách nepracuje, když se mu nechce, tak prostě nic nedělá, učitelka s ním už nemá sílu bojovat, tak mu řekne, že to má udělat doma, domů tuto informaci nedonese a pak se mu nedodělaná práce nakupí a když jsem se to na tř. schůzce dozvěděla, týden doma dopisoval písanky. Po několika dnech skonstatoval, že to teda radši bude příště dělat ve škole. Doufám, že se poučil. Je to věčný boj, ale sedět s ním nad úkolama a denně mu kontrolovat obsah aktovky a luštit, co má mít hotové, to dělat nebudu.
Předchozí