Přidat názor k článku Přistupují rodiče ke všem svým dětem stejně?

Diddino, holky mají pravdu. Jedna věc je to, jak to cítí matka, druhá - naprosto odlišná - je to, jak to cítí děti.

Je úplně klidně možné, že pocit matky je - mám obě děti stejně ráda, pocit dítěte A je - máma má radši bráchu B, pocit dítěte B je - máma má radši ségru A.

Pravda může být kdekoliv. To, že děti mají pocit, že to druhé je "milovanější", je také značně subjektivní, může to být pravda, ale také to může být dané momentální situací (má pocit - ať už oprávněný nebo ne - že se rodiče zachovali vůči němu nespravedlivě), nebo vztahovačnou povahou.

Znala jsem lidi, kteří ještě po padesátce ukřivděně vzpomínali, že maminka měla v pěti letech radši sestřičku než je (přičemž mám mnoho důvodů se domnívat, že objektivně to tak nebylo). To už mi připadá hodně ujeté, a pokud se s tím někdo v dospělosti nedokáže vyrovnat, bude problém aspoň trochu v něm a nikoli v nějakých dávných křivdách.

Takže ještě jednou: jedna věc je to, co Ty ke svým dětem cítíš - a to jediné můžeš prohlásit s klidným svědomím. Druhá věc je to, jak si to vyloží ty děti - a to už bohužel pod kontrolou nemáš a mít nikdy nebudeš.