Přidat názor k článku O výchově ve víře

Tak u nás teplo nemáme, neb kostel je historická stavba a podlahové topení bylo zavrženo, protože dlažební kameny jsou místy až půl metru tlusté. Nicméně s tím rodiče počítají a děti obléknou. Dětská mše je jednou za měsíc. Manžel na ni s dcerou občas zajde. já s dětmi chodím na dětskou půlnoční ve čtyři odpoledne. Musím říct, že tam děti nepobíhají, protože tam je na štědrý den plno až ke dveřím. Děti mají oba naše faráře (probošt a vikář) moc rády. Oni to s dětma fakt umí, pochopila jsem díky nim další rovinu slova otec. Na náboženství pro děti je legrace, tam se děti fakt vyřádí. A nejvíc asi oceňuju, že našim farářům vůbec nevadí, že my s manželem nejsme věřící. Dceru jsem začala vodit na náboženství v necelých 4 letech, protože tam chtěla a ptala se na věci, které jsem neuměla vysvětlit.
Herna v kostele není, ale na faře sídlí MC. Takže u nás je starý kostel a moderní přístup. Jde to dohromady dobře.