Přidat názor k článku Dušička

to je jako náš příběh v rodině. Ještě jeden aspekt se musí přiznat: když matka nedokáže dítě příjmout, nesnáší je ve svém břiše, štítí se jej po narození, navenek musí "hrát", že je všechno v pořádku, má to dopad na to dítě nepopsatelně hrozný, dítě se stává citově plochým, nemůže přilnout k osobě nejbližší, a tak je jeho prožívání pokřivené, sebestředné, sobecké. S tím už se nedá nic dělat, nějak to napravit.