ještě k tomu, jak píšeš:
"Pokud člověk u sebe časem zjistí tu potřebu, cestu k Bohu si dnes poměrně snadno najde."
Podle mých zkušeností děti cítí obrovskou potřebu nějakého přesahu, chtějí se dobrat toho, jak vlastně svět funguje, proč tu jsme... nač to je, když dětem upírám svůj světonázor? Pokud by se to aplikovalo důsledně, tak když dítě v 18ti skončí pod vlivem nějaké nebezpečné sekty, tak nad tím mávnu rukou: no, tak sis vybral? To by nebyla tolerance, ale lhostejnost.
Předchozí