Milé maminky co tady poučujete ostatní jak mají vychovávat dítě s poruchou pozornosti, obávám se, že vůbec nechápete o čem je řeč.
Opravdu není dítě jako dítě. Pro naprostou většinu dětí jsou úkoly a další povinnosti samozřejmě opruz, na tom nic zvláštního není. Jsou ale děti s poruchou pozornosti, kterým mozek funguje trošku jinak než většině z nás. Tj. vnímají stejně intenzivně jakékoli podněty a ty je neustále vyrušují od práce a odvádějí jejich pozornost jinam. Ony nechtějí zlobit. Ony si asi i dokážou spočítat, že když se teď budou deset minut soustředit, tak si budou moci daleko déle hrát, jenže problém je v tom, že jim to soustředění nejde. Prostě je to postižení jako každé jiné, třeba když někomu chybí noha, tak taky po něm nechcete, aby vyhrával v běhu.
Představte si to takhle - Normálně funguje mozek tak, že když začne dělat nějakou práci (např. domácí úkol) tak v mozku začne intenzivně pracovat ta část, který je na vypracování úkolu potřeba (paměť, logické myšlení, záměrná pozornost atd.) a vše ostatní se utlumí - nemyslíte na jídlo, nevnímáte zvuky okolo, nemyslíte na to co se stalo dopoledne ve škole apod. Samozřejmě někomu to jde líp někomu hůř, záleží i na únavě, ale v průměru to většina lidí zvládne. Dítě s poruchou pozornosti nic takového nedokáže. Tj. přesně jak popisovala Maja - mozek takového dítěte nedokáže nic vypnout, takže ač píše úkol, úplně stejně intenzivně vnímá třeba že mu kručí v břiše, že za oknem přeletěl pták, že máma má dnes jinou vůni, že na obrázku v čítance jsou mašle které vypadají jako motýli a kdoví co ještě. Prostě ne že nechce, ale NEDOKÁŽE tyhle věci ani na chvíli vyrušit. Nám se to stává taky, ale je to daleko slabší a dokážeme to, když chceme, odstranit. Oni jen ve zcela vzácných situacích, kdy je něco fakt strašně moc baví - třeba nějaká počítačová hra. Proto je tak milujou, protože to jsou jediné chvíle, kdy jejich mozek dokáže na chvíli vypnout. Zpravidla to bohužel není domácí úkol.
Takže jediné co může rodič dělat je mít nekonečnou trpělivost, zrušit rušivé podněty z pokoje (vypnout rádia, televize, uklidit stůl - ideální je čistý stůl, holé bílé stěny...) a i tak dítěti v hlavě ještě zbude spousta vjemů, které bude pořád registrovat mimo úkol.
Obvykle jde o diagnózu ADHD (hyperaktivita spojena s poruchou pozornosti) ale může jít i o čirou poruchu pozornosti bez hyperaktivity. Rodičovství takových dětí je o dost náročnější než jiných, tak prosím mějte pochopení. Tyto maminky jsou zákonitě daleko frustrovanější a vyčerpanější než rodiče víceméně standardních dětí. A nejlepší je, když jim to okolí ještě dává sežrat ve stylu "kdybyste vychovávali jako my, tak takové problémy nemáte..." To je fakt pěkná podpásovka!
Předchozí