Jenže tady jde zřejmě o fakt, že autorka dává své dítě do jeslí už od šestého měsíce. Pokud už v těhotenství hledá jesle s co nejdřívějším možným nástupem, tak je asi něco v nepořádku. A hlavně je s podivem, jak všichni, co dávají děti do ústavní péče, se ohánějí nedostatkem peněz. Je spousta velmi chudých rodin, které se perfektně starají o mnoho dětí, matka nepracuje mnoho let a z jednoho nevelkého platu přesto vyjdou. Takže o tom to fakt není.
Co se pocitu vlastní nenahraditelnosti týče, tak autorka si musí uvědomit, že nedostatek chirurgů je problém konkrétní nemocnice, nikoliv její. Ze zákonné úpravy vyplývá, že ji po určitou dobu musí dát zaměstnavatel volno. Ale proč to píšu: není problém v tom, že dává dítě do jeslí, ale že tímto příspěvkem žádá své okolí, aby jí tu volbu posvětilo. Osobně alternativu odložit půlroční dítě do jeslí opravdu podpořit nemohu. A jako lékařka by autorka moc dobře měla vědět proč.
Předchozí