Přidat názor k článku Rodiče chtějí jesle. A co na to děti?

Já také nedokážu úplně pochopit matku, která už v těhotenství hledá jesle. Moje dítě je pro mně před vším ostatním a nedokážu si představit, že bych s ním nebyla od rána do večera, neviděla jeho první kroky, první slova, a neprobouzelo mně každé ráno jeho sladké ,,mamí!!" Dítěti je nejlépe u matky, svého synka jsem do roka a půl kojila, což by v případě návratu do zaměstnání nešlo. Máme spolu velmi silný citový vztah, jeden bez druhého nemůžeme být a mně to naplňuje opradovým štěstím. Nedovedu si představit, jaký může mít dítě vztah k matce, která přijde v pět hodin z práce, dvě hodinky si spolu pohrají a dítě jde spát. Navíc člověk nikdy nemůže vědět, jak je s jeho dítětem zacházeno a můžete mi tady tisícktát vyprávět o super kvalitě dnešních jeslí, ale pracují vnich pořád jen lidé, kteří mají také své nálady a pochbuji, že si budou dělat servítky, pokud jde o cozí dítě.
Ale chápu, že každý to má v sobě jinak, na druhou stranu, taková maminka nikdy nepozná, o co vlastně přišla, když dala své dítě v půl roce do jeslí.