Přidat názor k článku Rodiče chtějí jesle. A co na to děti?

Já jsem z těch, která má na jesle ošklivé vzpomínky a na kom jesle zanechaly špatný vliv. Chodila jsem do nich od půl roku na osm hodin denně každý den.
Mám zřejmě díky tomu (samozřejmě nejen díky tomu) nedůvěru k jakémukoliv kolektivu lidí, nedokážu se podřídit jakékoliv autoritě, jsem nezdravě fixovaná na svoji matku a mám potřebu neustále jí dokazovat, že si její náklonnost zasloužím a mám nulové sebevědomí.
Můj manžel, kterého hlídala v dětství babička je mnohem sebevědomější osoba. POvahově jsme jinak oba stejní.

Jsem ráda, že jsem svoje děti jeslí ušetřila.

Věřím, že jsou děti, na kterých chození do jeslí nezanechá pražádný vliv, ale jsou děti, které se z toho sbírají zbytek života. A jak to zjistíme dopředu?

Samozřejmě nikomu nebráním, aby svoje děti do jeslí nedával, jsou to jeho děti.