Přidat názor k článku Rodiče chtějí jesle. A co na to děti?

Zajímavé je, že maminky, které bez svého dítěte nebyly víc jak půl dne a jsou hrdé na to, že tráví s miminkem 24 hodin denně velice zasvěceně píší o tom, jak my "krkavčí matky" o něco přicházíme. My s manželem využíváme jesličky od 6 měsíců, díky naší práci více méně nárazově. Někdy je období, kdy je tam malá denně a déle, někdy tam nemusí celý týden. Při tom je to pohodová usměvavá princezna, která lítá okolo nás, huláká radostně mamííí, tatíííí a večer co večer musíme mazlit celá rodina, jinak se nejde spát. O nic jsme u ní nepřišli, naopak jsme získali pocit, že i po dvou hodinách v jeslích se na ní neskutečně těšíme a ona ví, že když se jde z jeslí, tak už jsme tu jenom pro ní a ona pro nás.
Kromě toho, všem těm odsuzujícím matkám bych přála zažít scénu, kdy si vaše ani ne roční dítko lehne v jesličkách na tu miniaturní lavičku a začne se vztekat, že musí domů, protože ono se mu ještě vůbec nechce. Ammy, nevšímej si těch zarytých soudkyň kvality tvého mateřství. Je to jenom každého věc a myslím, že naše děti jsou nejdůležitější pro svoje mámy úplně stejně jako jiné.