by měla vědět, že dítě by mělo být u mámy co nejdéle. 3 roky jsou v pořádku. Je to zlomové období, od té chvíle si dítě pamatuje mnoho věcí navždy (do 3 let má jen prazážitky, a právě proto ho mohou velmi poznamenat, ať kladně či záporně).
Mezi 7. a 12. měsícem je dítě psychicky závislé na mámě nejvíc (vědecky dokázáno) - už pomaličku chápe souvislosti, není ten věčně spící uzlíček, ale ještě není zralé na to, aby se mu vysvětlilo, proč musí být bez mámy.
Ani opice, natož lidoopi, od sebe mláďat neodhánějí, nedávají pryč a nenechávají samotné. A přece jen jsme podobnější opicím, než třeba zajícům a dalším tvorům, jejichž mláďata vídají své rodiče jen párkrát denně.
A k prvnímu příspěvku - znala jsem na základní škole dva syny lékařek. Obou je mi dodnes srdečně líto. Šikanovaní, chytří, výjimeční chudáci s podlomeným sebevědomím, jejichž matky razily teorii o prospěšnosti jeslí - čím dřív, tím líp (že je nedaly rovnou do kojeňáku, to mě překvapuje),a to prospěšnosti jak pro své děti, tak pro svou kariéru.
Když si pořídím mimino, starám se o něj a nevidím důvod, proč by to tak být nemělo. Ani lékařce, ani právničce, ani uklízečce, ani poslední socce nic neuteče - při dnešním informačním boomu. Nic jim nebrání studovat a zůstat in, ač uznávám, že třeba v rámci chirurgie aj. je asi potíž nevypadnout z praxe. Ovšem ani to by mě nedonutilo dát dítě v 6 měsících do jeslí, z nichž mám sama prazážitky otřesné, ačkoli se máma zoufale snažila mě tam dát co nejpozději a strávila jsem tam jen pár měsíců...!!!
Předchozí