A podle mě je tříletá rodičovská historicky nevídaný sociální experiment: aby se žena v podstatě z většiny starala sama tři roky o dítě, v bytě či domě nukleární rodiny, bez nebo s jedním sourozencem, bez komunity či sousedství, kde by se pečovatelky pravidleně zaskakovaly a děti by si spolu hrály a dítě by tak dostávalo přehršel sociálních vzorů... Uvidíme co z toho vyleze. Strávit určitý omezený čas ve skupince dětí s dalšími ženami-vychovatelkami mi přijde "přirozenější" než tři roky doma na předměstí Prahy
Na plný úvazek a od šesti měsíců bych tam dítě teda dát nechtěla, a stejně tak jsem ráda, že jsem ho nakonec nemusela dát do klasické české školky ve třech letech. Ale mohlo by se stát, že bych prostě musela, a pak bych nechtěla snášet ty reakce...