Koukám se na to z trochu jiného pohledu. Nepovažuji práci v domácnosti za něco, co musí dělat žena vždy jen vlastníma rukama. Proto pro mě není takovou prioritou, aby dítě vidělo, jak krájím zeleninu nebo stírám podlahu. To může dělat kdokoliv jiný, třeba placená hospodyně. Byla jsem s dětmi doma dost dlouho, nebyl to pro mě ztracený čas, byla jsem s nimi šťastná. Ale bohužel to znamenalo, že teď sice pracuji ve svém oboru, ale pokud to přirovnám k medicíně, nedělám chirurgii, ale praktickou medicínu. Je to sice taky třeba, ale v původní specializaci mi prostě ujel vlak. Takže chápu autorku příspěvku, že to tak nechce. Děti potřebují péči, ale opravdu ta péče není v tom, že všechno musí zastat matka. Pokud to tak chce, je to její volba, ale nelíbí se mi, když je to vydáváno za jediný správný model. A ze všeho nejvíc nesnáším ženy, které pak svým potomkům vyčítají, že se pro ně obětovaly. A že jich dost takových znám, bohužel.
Předchozí