Dobrý den,
v žádném případě s Vámi nesouhlasím, máte tři dospívající dcery a zřejmě jste se s šikanou nikdy nesetkala, jak jste šťastný člověk! Proto si zkuste přečíst můj příběh...
Když jsem nastoupila do prvního ročníku střední školy, třídní učitelka se mi celkem snažila tzv. vlést do zadku, protože od nás čekala nějakou kačku (později mi to řekla), prostě nepatřili jsme jako rodina mezi horních deset tisíc, ale na tom malém městě jsme měli relativně peněz dost oproti jiným (nebo si to alespoň ta učitelka myslela). Když zjistila, že já ten její vrchní donašeč nebudu, zasedla si na mne. A jak to vypadalo? Tak například když jsem chyběla na písemku a nebyla jsem jediná, byla jsem však jediná, která jsem tu písemku dopisovala v následující hodině. Rodiče museli pokaždé když jsem jen šla třeba na dvě hodiny na gyndu, volat do školy, že o tom ví, přestože jsem měla průměrně zameškaných jen asi tak 50 hodin za půl roku a přestože tam byly takové holky, které evidentně chodily za školu, měly cca 300 hodin zameškaných, několikrát je učitelka sama za školou potkala, jejich rodiče nikdy do školy volat nemuseli, i kdyby chyběly tahem třeba 14 dní. Bavila se tím, že před celou třídou vykládala o mém zdravotním stavu (že například si dnes nechávám vyšetřit ty zahulený plíce atd.) Proč zahulené plíce? Já nekouřím (a nikdy jsem nekouřila), ale otec je silný kuřák, takže ze mě zřejmě byl často kouř cítit a ona byla zarytý nekuřák, který nenávidí všechny kuřáky (ale ostatní holky, které kouřily, jí nevadily). Jednou když se měly vybírat peníze za kino a já je zapomněla, tak na mě začal řvát na celou třídu, že jsem si za to koupila cigarety a i kdyby ne, tak moje rodiče jsou hamižní a chtějí, aby to ona zaplatila za mě. V tu chvíli jsem už to její urážení nemohla vydržet a s brekotem jsem vyletěla ze třídy (musím říct, že jsem brečela díky ní velice často a myslím si, že se jí to právě líbilo). Ona na mě ječela na chodbu, ať se vrátím. Já jsem šla zavolat svou matku, ať přijede do školy, že už to nemohu vydržet. Matka přijela, šli jsme do ředitelny. Ředitelce vše vysvětlili, že jsme se to snažili řešit po dobrém (tak jak popisuji, vypadal téměř každý den), ta jen na to řekla, že ji zavolá, učitelka naštvaně seděla a nic neřekla. Až učitelka odešla, ředitelka mi řekla, že jestli tedy chci, můžu přejít do vedlejší třídy (což nemělo smysl, protože by mě stejně učila). Tím to bylo pro školu vyřešený. Třídní došla do třídy, celé to opět vyzvonila, že jsme si na ni byli stěžovat. A co mi na to řekli spolužáci? Podívej se, co jsi udělala, teď bude zase nasraná. A v mezidobí (období, kdy jsem na její šikanu nereagovala) mi spolužáci říkali, že co se děje, že jsme se zase dlouho nepohádali, že je to škoda, že se alespoň něco dělo. Později začala šikanovat podobným způsobem i moje kamarádky. S jinou učitelkou jsem se o tom po čase bavila a ona mi řekla, že mou bývalou třídní všechny ostatní kolegyně nesnáší, nikdo s ní nechce být v kabinetě, jezdit na výlety či něco podobného. A přesto ta sebranka (jinak ty učitele nazvat nemůžu, mimochodem můj otec byl učitel na jiné škole :-) nic proti tomu neudělala, drželi s ní. A proč? Dnes si myslím, že to dělali protože kdyby se rozkřiklo, že na škole je šikana, už by to nebyla šikana jen jedné učitelky, ale měla by černý puntík celá škola.
Po této zkušenosti například nevěřím tomu, že ten učitel, kterého ubodal učeň ve Svitavách, onoho žáka nešikanoval. Jestliže řekli, že je psychicky normální, těžko by ho jen tak "ze srandy" pobodal. Je mi jasná Vaše otázka - proč jsem nešla na jinou školu? Chodila jsem na odbornou školu a musela bych dojíždět cca 60 km. Ale dnes to vidím tak, že jsem to měla udělat. Nejdřív jsem se to snažila vydržet a ve čtvrtém ročníku už bylo na přestup pozdě. Pokud jste dočetli až sem, děkuji Vám za "vyslechnutí". Kdybych měla jen u soudu vykládat, co mi všechno vyvedla, byla bych tam snad rok a napsat Vám to by bylo ještě delší :-) Tak ahoj Ladera
Předchozí