Přidat názor k článku Nůžky

nanyno, buď ráda, že ne. Tady ale nejde o to, jestli ve tvém soukromí bytu si dítě hraje s tím, co mu sama dovolíš. Jde o to, že pohybovat se mezi dětmi s nebezpečným nástrojem není košér, už jen proto, že musíš brát ohled na ostatní děti. Mám skoro tříletou dceru a i když mám oči "všude", tak všechno ohlídat nelze.

Jo a jestli chceš příklad toho, jak se zranit ostrým nástrojem, tak mě se to stalo, cca ve třech letech. Maminka hodně šila, takže ostrých nástrojů bylo po ruce dostatek, včetně nůžek. Mamka mě taky, aby mě zabavila, dávala do ruky nůžky, abych si stříhala kousky látek. Dobrá zábava, ale občas se člověk netrefí, kam potřebuje. Prostřihla jsem si tehdy kůži mezi palcem a ukazováčkem. Nebylo to moc příjemné a bylo to na šití. Věř mi, že než tuto zkušenost, tak raději dítěti dám do ruky ty dětské, které nemají tu ostrou špičku, protože právě díky ní jsem se tehdy zranila.

Chceš další "nůžkovou". Tohle už si pamatuji, bylo mi asi šest. U nás doma byla na návštěvě mámina kamarádka s dětmi. Jak už to děti umí, baví je nejvíc to, co brát nemají. Byly jsme tehdy v pokojíčku a jedno z dětí přineslo z obýváků ty těžší krejčovské nůžky. Protože je chtělo i druhé dítě, začaly se o ně tahat. Pak jedno dítě povolilo stisk a nůžky v ruce druhého mu vyrazily přední zub. Taky moc hezký.

Takže , co se děje doma, to mi může být ouplně fuk, ale pokud jsem někde, kde je větší množství dětí, tak by mi fakt nebylo příjemné, kdyby tam nějaké dítě běhalo s nůžkami, nožem, sekyrou, či čímkoli jiným. A fakt mě neuklidní, že si s tím to konkrétní dítě běžně hraje před spaním,.