Přidat názor k článku Epidemie v porodnictví: císařský řez

Já jsem rodila obě děti císařem,u prvního jsem to věděla daleko dopředu jelikož malá mněla velkou hlavičku.Doktorka mi řekla že budu rodit císařem.Když mi začly stahy a odjela jsem do porodnice tak mi tam zdělili že tu zkusíme normálně,asi osm hodin jsem tam byla přivázaná abych ležela v klidu protože malá byla připojená na ozvy,takže jsem tam vzdychala,kontrakce byly snad v kuse,ležela jsem tam sama,ani se pohnout,nic.Jen tam sem tam přišla sestra aby zjistila jestli už se otvírám,prosila jsem ji abych mohla změnit polohu že na zádech to nemůžu vydržet,a ta mi řekla ať počkám že za chvíli přijde doktor.Asi za hodinu přišel a řekl že se neotvírám,plodová voda neodešla tak ať počkám až bude volný sál tak mně vezmou na císaře(na toho který byl jistý od pátého měsíce!!!!!)Myslela jsem že se zblázním.Chtěla jsem epidurál,ale na to se mně nikdo neptal a já už byla skoro v bezvědomí z bolestí.Když jsem se vzbudila už na pokoji,bylo kolem půlnoci,sestra mi oznámila že neví co se narodilo a tak,a že mám počkat do rána,že je noc a nebude nikam volat...no super ne?Takže do sedmi rána jsem čučela na kapačky a modlila se aby mi už někdo řekl co se mi narodilo atak...
Za 4 roky jsem rodila plánovaným císařem protože syn byla zase moc velký a selhávali mi játra,ale už jsem se nedala a nekompromisně požadovala na co jsem mněla právo.Ještě chci dodat že jsem zdravotní sestra a vedle porodního oddělení jsem pracovala,když jsem to u druhého porodu řekla tak všichni kmitali jako o život...prostě je to v některých nemocnicích tak a vše je o penězích a přístupu.Je mi líto že jsem nezažila porod přirozenou cestou,snad bych mněla lepší vzpomínky