Před rokem se mi císařským řezem narodil chlapeček. Cíař mi byl proveden z důvod úzké pánve. Mohu říct, že jsem měla pět dnů veliké bolesti, když mi píchali oxytocin. Možná to bylo tím, že jsem měla obrovské břicho vzhledem k mé malé postavě, nevím,ale pět dnů jsem žádala čípky proti bolestem, a to nejsem žádný cimprlich a bolest sníším. Jizva mě dost táhla a občas zabolela i měsíc po porodu.ale do půl roku jsem o ní nevěděla. Není ani témeř vidět. nemám ráda, když někdo říká, že císař je pohodička a nic nehrozí....ba naopak, je 6x nebezpečnější a komplikovanější pro rodičku i dítě, než porod přirozený. takto mi to sám řekl můj gynekolog, i v další lékaři v nemocnici. Sice jsem šla na sál bez bolestí,ale pak měla porodní bolesti (jak mi říkala PA) pět dnů s tím, že břicho bolí, chodíte skoro v předklonu a zakašlat je nadlidsk výkon. Chápu, že jsme každá jiná,ale poznámky typu, císař nic není, to se operuje ve výtahu, bytostně nenávidím.....a úplně njhroší na všem bylo, že jsem své dítě po porpdu neviděla 28 hodin. On byl na novorozenecké oddělení a já na JIPce a to bylo pro mě nejhroší. Bolest se dala překonat.
Předchozí