VENOLI, to máš obrovské štěstí a odvahu, že jsi to tak s dětmi zvládla
I když u tvého druhého dítěte to chápu, holčička byla asi maličká. Také jsem zastánce přirozeného produ, dokonce jsem ještě pět dní před císařem byla přesvědčena, že odrodím "normálně". Až při poslední kontrole v nemocnici mi najednou dr. dala na výběr. Dostala jsem den na rozmyšlenou. Vůbec jsem na sekci předtím vážněji nepomýšlela. Ale najednou začneš přemýšlet jinak. Jeden z faktorů pro sekci byl, že doktor "specialista" na KP čtrnáct dnů před mým nástupem do nemocnice z ní odešel. Další: známé se měsíc před mým termínem udusilo dítě při porodu KP (doktoři ale na polohu tehdy přišli až v průběhu porodu)...A samozřejmě jsem brouzdala internet a četla různé hrůzostrašné historky o porodech KP. No a hormony taky pracují
Nedovedu si představit ty výčitky svědomí, kdybych se rozhodla pro přirozený porod, nastaly komplikace a já věděla, že jsem jim mohla zabránit. Dnes svého rozhodnutí vůbec nelituji, rodila jsem tak i tak a OBA porody byly pro mě i manžela krásným zážitkem. Myslím, že psychická pohoda tu hraje obrovskou roli, a to i při rekonvalescenci. Takže neodsuzuj a buď ráda, že ti to dobře dopadlo.