) souhlasím s Vámi. Když jsem příspěvek četla vzpoměla jsem si na jednu naši raritou. Vítek si kolem roku velice oblíbil klíče, ale ne ty plastové na hraní ale skutečné, a ne dva nebo tři, ale čím větší svazek tím líp
) Lidi obdivují, že ho nechám je nosit v ruce i po venku. Já jim vysvětluju, že číhám, a na puštění klíčů na zem mám už vytrénované uši, tak si je vezmu. Kluk se umí na špičkách vytáhnout a odemknout auto nebo byt, když není zamčeno na dva západy
) Babička koukala. Také reptala, že mu klíče do ruky nepatří. Já klukovi klíče neberu, jsem ráda, že tak postupně ví na co klíče jsou a k čemu slouží. Málokdy se stává, že by je olizoval nebo strkal do pusy. Když to udělá, poslechne, že je má vyndat. Ví, že nesmí je hodit do kanálu nebo někam. Pochopil to, jak jsem mu je párkrát vzala, tytyty tam nepatří ... A už to nedělá. Ale nikdy bych ho nenechala s tím svazkem běhat po hřišti mezi jinými prcky nebo úplně bez mého dozoru. Ona je to taky relativně nebezpečná hračka... Každé dítě má svůj přirozený vývoj a samo ukáže na co je připravené. Proto souhlasím, že 10 měsíční dítě neví k čemu nůžky jsou a není ani dost vyzrálé na to, aby se mu to ukázalo a vysvětlilo. Až Vítek přijde jednou za mnou sám a bude chtít stříhat také, nůžky dostane (dětské), protože budu vědět že přišel s plným vědomím a zájmem právě o stříhání....