Přidat názor k článku Česká matka 21. století

Nežiju v západní Evropě, nýbrž v Kalifornii. Muž nás dokáže zabezpečit - ale taky je to proto, že jsme s dítětem čekali, až na něj budou podmínky - především bydlení. Nicméně, že bychom si mohli nějak vyskakovat, to ani náhodou. Automaticky zavolá paní na hlídání - haha... Pokud bych chtěla chodit do práce, tak za hlídání dítěte dáme v podstatě všechno to, co vydělám (a to i v případě, že by dítě šlo do "day care" - a day care je odkládárna dětí - žádná školka s programem a teplými obědy a zástěrkami na hraní. Pokud bych chtěla fakt "paní na hlídání" tak se nedoplatím). Ale žijeme a to docela slušně - tím myslím, že nemusím moc přemýšlet, zda si můžu dovolit koupit mimču nové bodyčko, když ze všech vyrostl.
Auto - u nás nutnost - bez něj se nedostanu ani na nákup, ani na poštu, o doktorovi ani nemluvě. Takže jezdím s mimčem denně. Všude. Vyhrazená parkovací místa pro matky s dětmi jsem nikde neviděla.
Herny u doktorů - ano, jsou... ale prcka do nich nepouštím - nevím, jak nemocné byly ty děti, co si tam hrály před ním- a protože Tom je ve fázi, kdy všechno strká do pusy a olizuje - děkuju pěkně.

Ovšem obrovská výhoda - všichni děti milují. Kamkoliv jdu, lidi se na nás usmívají. Pokladní (muži, ženy, studenti na brigádě, důchodci) vždycky na Toma promluví, zamávají, mrknou, zasmějí se. U zubaře jsem při braní otisků na korunku kojila - to když už sestřička nevěděla, jak moje miminko utišit. (mimochodem - zákon upravuje, že žena SMÍ kojit kdekoliv, kam má ona a dítě legálně přístup - tj. všechna veřejná místa atd.) Restaurace jsou nekuřácké a mají pro děti vysoké židličky. Personál s úsměvem vyprovází rodinu, jejíž potomek vyrobil na koberci podestýlku. V podstatě nemáme problém chodit všude s mimčem. Na nákup, k doktorovi (i když pokud se jedná o návštěvu mezi nemocnými lidmi, tak se doma střídáme, mimi tam nenosím), do restaurace, do tělocvičny...

Musím říct, že na návštěvu ČR jsem pod vlivem článků a komentářů tady na Rodině vůbec netěšila, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. V Brně jsme se pohybovali s kočárkem v pohodě - zámková dlažba na chodnících, většinou upravené sjezdy na přechodech, vstup do obchodů - to vše v pohodě. S mimčem jsme navšítvili i několik hradů a zámků - a taky bez problémů. Restaurace - vybírali jsme si ty se zahrádkou. Milým překvapením byl obyčejně vypadající hotel Sýkora na Křivoklátě - když jsme se dožadovali zahrádky, pravil majitel, že nás tam rád pustí, pokud si teda v té zimě nechceme raději sednout v jejich nekuřácké jídelně (mimochodem - jednoduchá, ale výborně upravená jídla za lidové ceny). Jo - a ještě něco - nekuřácká jídelna byla narvaná k prasknutí mezitím, co kuřácký výčep zel prázdnotou - a pak že by se v ČR nekuřácký podnik neuživil...

Praha ovšem byla horší oříšek - kočičí hlavy, vysoké obrubníky, schody...