Souhlasím a vcelku se divím. S manželem se bezproblémů domluvíme a nic mu připomínat nemusím. Je si vědom toho, že má syna a že má povinnosti, co se syna týče. Zvlášť tento měsíc na oddělení máme trošku personální bordel, takže prac.dobu mám úplně rozházenou a pokud bych měla kontrolovat manžela, jestli nezapomněl vyzvednout dítě nebo vypravit ho ráno do školky, tak bych se asi musela zbláznit. Trošku to ve mě evokuje dojem, že si za to ty maminky mohou samy, protože tatínek prostě spoléhá na to, že manželka to vždycky nějak zařídí, připomene mu ... jako by manželka místo manžela měla další dítě
Trošku mě zarazila i svačina. Syn chodil do miniškolky, kde byl v ceně oběd, ale svačinky jsme museli připravovat sami. Co by 3-letý nám začal s přípravou jeho sváči pomáhat a během pár dní jsme spíše mi pomáhali jemu (byli jsme tam akorát na to, abysme mu ukrojili krajíc chleba a nepořezal se o nůž, zbytek si zařídil sám). Takže svačinku do školy si bude připravovat sám. Stejně tak jsme nekontrolovali hygienu, syna jsme naučili, že zuby se prostě ráno čistí a hotovo, pokud ne nebude si s ním chtít nikdo hrát ani povídat (pro syna velká tragédie).