Přidat názor k článku Dřív do školy. Zkrátíme jim dětství?

Já to myslela jinak. On pochopitelně číst uměl, ale aby si vzal dobrovolně knížku a trávil s ní čas, to nehrozilo ani náhodou. Celá rodina jsme velcí čtenáři, tak mi to dost mrzelo. Pak přišel na to, že se mu lépe čte z displeje telefonu, než z papíru. Chytlo ho to a až čte už několikátou tlustou knihu. První jel nějaké tlusté teenegerovské upírské knížky, pak přešel na klasickou sc-fi a fantasy literaturu. Čte všude, v tramvaji, v posteli, na záchodě... U každého ten "bod zlomu" přijde jindy, já se rozečetla ve druhé třídě, sestra někdy okolo deseti let a syn až takto později. Jsem za to ráda, některé děti nečtou vůbec.