Dřív do školy. Zkrátíme jim dětství?

U zápisu jste již byli, ale nezbytné rozhodnutí vás asi teprve ještě čeká. Do první třídy může dítě i v pěti letech, je ale nutný souhlas odborníků.

Mnoho rodičů se chvíle, kdy se za potomkem zavřou školní dveře, spíše obává. Obstojí? Najde si své místo v kolektivu a dokáže se poprat se zvýšenými nároky? Navíc tuší, že i jim přibudou starosti. Za některými odklady školní docházky stojí možná spíše nejistota rodičů než nezralost dětí. Školní zralost je ale vysoce individuální. Některé děti jsou skutečně zralé a na školu připravené až v téměř sedmi letech. Je možné, aby jiné této zralosti dosáhly v necelých šesti?

Nic jim neuteče?

Zatímco rodiče vyspělejších dětí mají někdy pocit, že je škoda nechat dítě ve školce další rok, starostliví prarodiče často argumentují tím, že dětem nic neuteče a zbytečně jim zkrátí dětství. Také je pravda, že pokud se do školy dostane nezralé dítě, může mu to ublížit. Během prvního roku ve škole se totiž formuje vztah žáka ke škole a vzdělání i jeho sebevědomí. Bude-li mít pocit přílišných nároků, zdravé sebevědomí ani pozitivní vztah ke vzdělání asi nezíská a problémy se s ním mohou táhnout po celou dobu školní docházky. Dítě, u něhož jsou pochyby o školní zralosti, proto do školy každopádně nepatří.

Jenomže co když dítě na školu zralé je, a přesto zůstane další rok ve školce? Jeho nadání tím neutrpí, ale ani se nerozvine. Dítě vyžaduje nové podněty, a pokud se jich nedostává, začne se nudit. Mohou pomoci rodiče. Chodit s dítětem do zájmových kroužků, jezdit na výlety, sportovat a zásobit jej novými aktivitami a podněty. Je zde ale ještě důležitější argument. Ve většině mateřských škol jsou děti rozděleny podle věku. Předškoláci jsou ve zvláštní třídě a připravují se na vstup do školy. Dítě, narozené na začátku školního roku k nim má věkově nejblíže, takže zpravidla chodí s nimi do třídy. Jak se potom cítí, když většina dětí „smí“ nastoupit do školy a ono, ač se jim ve všem vyrovná, má „propadnout mezi prťata“?

Maminka pětileté Alenky, narozené koncem září, k tomu říká: „Neuvažovala jsem o tom, že bych Alenku dala do školy již letos. Bála jsem se, že tam budou děti s odkladem a ona bude vedle nich příliš malá. Paní učitelka ze školky si mě ale zavolala a sama mi to navrhla. Alenka prý je šikovná, v kolektivu velmi oblíbená a do školy by jít chtěla. Bere prý jako nespravedlnost, že někteří méně šikovní spolužáci tam půjdou a ona nemůže. Promluvila jsem si o tom s Alenkou a byla jsem překvapená, jak moc do školy chce jít. Takže jsme nakonec šly dodatečně k zápisu, kde nám potvrdili, že Alenka se zdá vyspělá dost. Nyní jsme objednané do pedagogicko-psychologické poradny a tam se definitivně rozhodne.“

Talent nerovná se zralost

Jak tedy zjistit, zda o dřívějším nástupu uvažovat? Podnět by neměl vyjít ze strany rodičů, kteří sice své dítě znají nejlépe, ale mají jen omezené srovnání s jinými dětmi. Navíc, my rodiče své děti často vidíme trochu nekriticky (nebo naopak přehnaně kriticky). Nezaujatější pohled by měla poskytnout učitelka v mateřské škole nebo budoucí učitelka při zápisu, kam se samozřejmě můžeme dostavit, i když nejsme rozhodnuti.

Rodiče předpokládají, že je-li jejich dítě nadané a šikovné, může jít i brzy do školy, to ale není tak jednoznačné. Děti se vyvíjejí nerovnoměrně a právě výrazné nadání v některé oblasti často znamená opoždění v oblasti jiné. Zejména vysoce inteligentní děti bývají hravé a sociálně a emocionálně nezralé. Přemýšlíte-li o dřívějším nástupu dítěte do školy, neřiďte se proto jen jeho nadáním. Argument, že oba rodiče jsou vysokoškoláci, a proto je dítě chytré po nich a může do školy nastoupit, je v tomto případě zcela irelevantní.

Knížky místo hraček? Čas na školu

Vyspělost dítěte se částečně pozná na celkovém chování dítěte, i na jeho vzrůstu. Pokud jej více než hračky zajímají knížky, ve školce se již pomalu nudí a chce po vás učit se písmenka nebo číslice, je pravděpodobně správný čas začít se zajímat o školu. Mělo by být schopno se určitou dobu soustředit a správně držet tužku. Je-li ale hravé a rychle střídá činnosti, nejspíše mu ještě rok bez povinností pomůže. Svou roli hrají i biologické charakteristiky, pohlaví a tělesný vzrůst. Dívky vyspívají rychleji než chlapci a kolem šestého roku bývají zhruba o půl roku „napřed“. A malé, drobné děti bývají v kolektivu v nevýhodě.

Nikoli nedůležitým rozhodovacím kritériem je, zda se dítě do školy těší. Přechod není jednoduchý a vysoká motivace dítěte mu pomáhá jej zvládnout. Svědčí navíc o jeho motivační zralosti. Netěší-li se, nesnažte se jej přesvědčit. Stejně tak, pokud má obavy. Ty mohou pramenit i ze změny kolektivu, což může svědčit o jeho sociální nejistotě. A jak má dítě ve škole podávat dobrý výkon, pokud se tam necítí dobře, je stresováno a nedokáže vyjít s ostatními spolužáky?

S návštěvou poradny nespěchejte

Pokud tedy dítě do školy jít chce, zajímá se o školní činnosti, dobře mluví, je dobře adaptováno v kolektivu a celkově se jeví vyspělé, je možno domluvit návštěvu v pedagogicko-psychologické poradně. Kognitivní (poznávací), percepční (smyslovou) a motorickou zralost, která je pro nástup do školy klíčová, lépe posoudí odborník. Bez dostatečně rozvinuté grafomotoriky by se dítě jen těžko učilo psát. Bez schopnosti skládat hlásky ve slova a naopak slova rozkládat v hlásky (tedy sluchové syntézy a analýzy) se nemůže naučit číst ani psát. Nemá-li představu o číselné řadě, nezvládne počítání. Bez souhlasu pedagogickopsychologické poradny dítě před ukončením šestého roku navíc do školy nastoupit nesmí.

Mezi pátým a šestým rokem se děti vyvíjejí velmi rychle a každý měsíc je znát. Proto s vyšetřením zbytečně nespěchejte. Zatímco v lednu nebo v únoru, což je doba zápisů, bude ještě mnoho dětí nezralých, o prázdninách bude již situace zcela jiná. Nejvhodnější je proto domluvit návštěvu pedagogicko-psychologické poradny poradny zhruba na červen. Zatelefonujte tam ale raději v předstihu a včas si domluvte termín. Před návštěvou dítěti vysvětlete, co jej čeká, ale žádná zvláštní příprava není nutná. Řekněte mu, že chvilku bude pracovat bez vás s paní učitelkou skoro jako ve škole. Že pro ni něco nakreslí, prohlédnou si několik obrázků. Také dostane několik otázek a hádanek. Psycholog přitom posoudí jeho řeč, schopnost soustředění a spolupráce spolu s výše uvedenou kognitivní, percepční a motorickou zralostí (to už mu říkat nemusíte).

V případě, že by se až po nástupu do školy ukázalo, že to byl krok předčasný, je ještě čas to změnit. Lépe než nechat nezralé dítě se ve škole trápit, je vrátit jej do mateřské školy s takzvaným dodatečným odkladem. Za rok to potom může zkusit znovu.