Máme doma prvňáka

Lucka a Žofka jsou kamarádky ze školky a bydlí nedaleko. Dříve spolu trávily odpoledne na procházkách a dětských hřištích. Nyní obě čeká nástup do školy a na společné aktivity najednou není čas. Lucčina maminka se totiž rozhodla usnadnit dcerce nástup do školy a dokonale ji připravit. Proto se spolu nyní každé odpoledne učí a hry byly trochu odsunuty do pozadí. Žofčina maminka je zastáncem opačného přístupu. Spoléhá na přirozenou inteligenci své dcery a argumentuje tím, že naučí-li dívku všechno dopředu, bude se ve škole nudit. K jaké skupině matek patříte vy?

Rozvoj znalostí a dovedností, na které škola naváže, dítěti prospěje. Komunikativní žáci s dobrou výslovností, bohatou slovní zásobou a rozvinutým vyjadřováním bývají učiteli oblíbené. Šikovné děti, které umějí dobře zacházet s tužkou, se snáze učí psát. Děti, které jsou zvyklé delší dobu věnovat pozornost vyprávění nebo nějaké aktivitě, nemívají problém se soustředěním, neutečou jim důležité informace a více si pamatují. Děti s dobrým obecným přehledem, zvyklé řešit úkoly a zpracovávat získané informace, se v učební látce lépe orientují a snáze se učí.

Cíleným rozvojem řeči, motoriky, soustředění a myšlení proto potomkovi můžeme pomoci. Nemělo by se to ale dít formou systematické výuky nebo dokonce drilu, ale formou hravou, kdy podporujeme snahu a vše se snažíme podat tak, aby to dítě zaujalo a bavilo. Mnoho dětí se do školy velmi těší a doslova po rodičích podobné aktivity vyžadují. Jiné jsou pro změnu neposedné, papír s tužkou ani knížka je nezajímá a rodiče cítí potřebu je na tyto důležité činnosti navyknout.

Povídej pohádku

Čtení pohádek, vyprávění příběhů a učení jednoduchých básniček není pro předškoláky zbytečné. Učí se sledovat vypravěče, přemýšlet nad dějem a procvičují soustředění. Chcete-li, aby pohádka nebyla jen relaxací a příjemně stráveným časem, ale aby si z ní dítě něco odneslo, dbejte na to, aby se dítě soustředilo, neodbíhalo a věnovalo pozornost příběhu. Každý předškolák je jiný a různá je i doba, po níž se dokáže soustředit. Záleží samozřejmě i na druhu a zábavnosti činnosti, ale spokojte se zpočátku s několika minutami nepřetržité pozornosti. Monotónní čtení unavuje, proto měňte hlas, oživujte jej grimasami a přerušujte dotazy. Náročnější pasáže zjednodušte a případně dítěti vysvětlete. Včas čtení přerušte, když vidíte, že pozornost dítěte ochabuje. Nebojte se klást dítěti dotazy, rekapitulující vyprávěný příběh (například Proč neměla královna ráda Sněhurku?). Jsou-li takové dotazy příliš snadné, můžete trochu odbočit a požadovat, aby se dítě nad příběhem hlouběji zamyslelo (například k větě Když Růženka oslavila sedmnáct let, král i královna měli vlasy celé bílé, se můžete zeptat proč). Otázky vždy přizpůsobujte úrovni dítěte tak, aby nemělo problém je zodpovědět a mohli jste jej pochválit.

Co má zvládnout předškolák

Předškolák před nástupem do školy by měl již zvládnout samostatně zrekapitulovat vyslechnutou krátkou pasáž. Je lépe začít s krátkými, jednoduchými povídkami. Po jejich dokončení požádejte dítě, aby vám řeklo, o čem to bylo. Je-li příběh delší, můžete mu pomáhat otázkami, případně jej vyprávět spolu (metodou nedokončených vět). Všechny tyto aktivity dítě učí orientaci v mluveném projevu a procvičují soustředění, paměť a vyjadřování.

Předškolák by již neměl dělat chyby ve slovosledu, měl by umět správně časovat slovesa a skloňovat podstatná jména, neměl by mít vážnější problém s výslovností ani s plynulým vyjádřením svých myšlenek. Případné chyby vysvětlujte. Má-li obtíže s vyslovením některých hlásek (problémy s R a Ř jsou v tomto věku ještě celkem běžné), procvičujte je pomocí říkanek a jazykových cvičení a zvažte návštěvu logopeda.

Tužka je kamarád

Většina předškoláků kreslí často a ráda. Dítě by mělo mít doma svůj kreslicí koutek, nejlépe stůl a židličku přiměřené velikosti, kde má stále k dispozici pastelky, omalovánky a dostatek papírů. Pokud vaše dítě nekreslí rádo, snažte se jej o to více povzbuzovat a najít takové kreslicí aktivity, které jej zaujmou. Důvodem nechuti je pravděpodobně menší obratnost v zacházení s tužkou, díky které jejich výkon byl opakovaně negativně hodnocený. Není pak divu, že se vyhýbají činnosti, která jim nejde. Grafomotorické dovednosti jsou ale klíčové pro pozdější nácvik psaní, proto je nikdy neobcházejte.

Některé děti nejraději kreslí samy, co je napadne. Jiné dávají přednost spoluúčasti rodičů, vedení a vyžadují úkoly, které mají plnit. Většina dětí ráda vymalovává. Spojte proto vymalovávání s hádankami a úkoly a uvidíte, že děti budou nadšené. Dnes jsou k dispozici pracovní listy nebo knížky, do nichž se dá kreslit a obsahují kreslicí hádanky, bludiště a jednoduché úkoly, motivující ke kreslení. Pro budoucí nácvik psaní je prospěšné zejména obkreslování geometrických tvarů.

Při kreslení dbejte na správný úchop tužky, správnou pozici těla a uvolněnost ruky. Některé děti drží tužku hodně křečovitě a příliš tlačí na podložku. Je pak potřeba věnovat pozornost uvolňovacím cvikům, kroužení celou paží, předloktím a zápěstím a nakonec rozcvičit prsty. K uvolnění ruky prospívá kreslení na velký arch papíru, a to především kroužení, vlnovkování, ale i obyčejné uvolněné čmárání. Před nástupem do školy by dítě již mělo ke kreslení používat pouze jednu ruku podle toho, je-li pravák nebo levák. Není-li stále ještě rozhodnuté a zkouší to oběma, pravděpodobně je čas na konzultaci s psychologem.

Kromě kreslení tužkou a pastelkami nabídněte dítěti i vodovky, nůžky a lepidlo. Stříhání, skládání papíru a lepení je také zajímavá činnost a rozvíjí jemnou motoriku. Pokud mu nabídnete ke stříhání a lepení i barevný papír, zbytky látek nebo lístky rostlin, utržené na procházce, pravděpodobně ho nadchnete.

Zamysli se!

Ve škole budou na dítě čekat nejrůznější záludné otázky, k jejich vyřešení bude potřebovat logicky myslet. Určitě mu prospěje, budeme-li s ním podobné „hry“ hrát i doma a nebude zaskočeno novými požadavky. Stavebnice a puzzle jej naučí skládat dílky ve smysluplné celky a hledat podobnosti. Společná hra s kostkami ho seznámí s geometrickými tvary a můžeme je využít i pro základní seznámení s čísly. Nechejme dítě třídit kostky podle různých kritérií, nejen podle barvy, ale i tvarů nebo velikosti. Požádejte jej, ať najde kostku, která je zároveň hranatá a červená nebo kostky rozdělte na hromádky a nechejte dítě porovnávat množství. Vaše nápaditost při vymýšlení úkolů potomka jistě potěší.

Aby se dítě ve škole dobře uplatnilo, mělo by mít i určité obecné znalosti, se kterými se při výuce „počítá“. Mělo by znát barvy a pohádkové postavičky a chápat základní nadřazené pojmy. Tedy například že jablíčko i hruška je ovoce, židle a skříň nábytek. Mělo by umět zdůvodnit nejzákladnější lidské činnosti, třeba proč si před spaním čistí zoubky nebo proč tatínek a maminka chodí do práce. Mělo by se orientovat v čase, alespoň v tom nejbližším, znát denní režim a aktivity s ním spojené. Nic nezkazíte, ani když si s ním budete povídat o střídání ročních období a změnách, které s sebou přinášejí, a když jej naučíte poznávat některé stromy, rostliny a zvířata.

Autorka je psycholožka