S tím nesouhlasím
No ona je otázka, čím se udělá větší a čím menší zlo. Jestli to, že bude dítě perfektně připravené na všechno do našeho tabulkového školství a nastoupí v pozdějším věku, což u dítěte chytrého podle mého způsobí především to, že se minimálně první roky ve škole bude příšerně nudit, zanevře na školu i na vzdělávání obecně, protože škola mu nebude přinášet nic nového a na vyšším stupni nebo střední škole bude trpět, protože několik let (někdo i celou základku) dítě nemuselo přes výborné výsledky dělat nic a najednou zjistí, že se vůbec neumí učit. Tohle znám z vlastní zkušenosti zase já a opravdu bych nechtěla, aby tohle zažily moje děti a bohužel přes veškerou snahu zažívají.
Nechci děti přetěžovat, to v žádném případě, vůbec nejsem ambiciózní rodič, jen bych chtěla, aby měly možnost využít svého talentu a nemůžu si pomoct a asi se opakuju, člověk má mít vždy laťku zvednutou o kousek výš, než jsou jeho schopnosti, jinak usne na vavřínech.
Já jsem šla do školy o rok dřív a na druhém stupni jsem poslouchala taky řeči od některých učitelek, že to byla hloupost od mých rodičů dávat mě do školy dřív, že na to doplatím. Nešel mi v sedmé třídě dějepis, v pololetí jsem měla trojku a dějepisářka mi to dávala patřičně sežrat. Jenže problém nebyl ve věku, ale v tom, že mě dějepis totálně nebavil a navíc jsem nebyla zvyklá se do té doby učit, protože jsem si všechno pamatovala ze školy.
Vlastně mi ani není jasné, proč se tak moc bazíruje na třídách věkově sourodých. Já jsem například vyhledávala i ve školce třídy věkově smíšené, přišlo mi to naprosto přirozené, děti se učily toleranci k mladším a respektu ke starším, navzájem si pomáhaly, bylo to hrozně fajn.
Odpovědět