Bohužel se občas stane, že se vám dítě urychlí jaksi samo. Rozšiřující aktivity sice můžete nabízet mimo školu, možná se i domluvíte se školou na nějakém obohacení, ale vzdělávání dítěti znechutíte, protože mu těžko vysvětlíte, že je čas učit se sčítat do pěti a číst slabikář, když ono si čte třeba Foglara a počítá zlomky a procenta. Osobně nemám vůbec pocit, že bychom předčasným nástupem synovi krátili dětství, však on o svoje dětské radosti (a projevy) nepřichází, spíš jsme v něm vzbudili zájem o školu, kterou vnímá jako místo, kde se dozvídá nové věci a kam chodí rád. Navíc mu obě školy, kam chodil/chodí, nabídly individuální přístup a spokojení jsme všichni. Než se probojuje na konec vzdělávacího procesu, dávno nebude dítě.
Předchozí