Přidat názor k článku Šikana ve škole, aneb jak to vidím já

Článek jsem si se zájmem přečetla a musím říct, že mě taky dost zarazilo tvrzení, že se šikana vyskytuje převážně mezi chlapci. Sama jsem přesvědčená, že šikana mezi děvčaty je častější a řekla bych, že v jistém směru i horší. Holky jsou mnohem rafinovanější a je větší problém šikanu pak odhalit, kromě toho se spíš než na fyzické týrání zaměřují na psychické a to podle mého názoru je podstatně zákeřnější a zanechává těžší následky.
Jako učitelku by mě zajímaly vaše názory, jak takové situace ve škole řešit. Ono je dost jednoduché říct, že vnímavá a citlivá učitelka si problému všimne a vyřeší ho. Jak?
Měli bychom nejspíš rozlišovat mezi prvním stupněm ZŠ, kde učitelka s dětmi tráví prakticky celý den, a vyššími ročníky, kam třídní učitel dochází tak na jednu hodinu denně (při některých aprobacích ani to ne). Právě u starších žáků mi připadá nefér "svádět" vše na neschopnost třídního učitele. Zde záleží hodně na ostatních vyučujících a hlavně na řediteli školy - pokud ten dá od problému ruce pryč (aby se snad na veřejnost nedostalo, že v naší škole je šikana)...

Sama jsem se ještě před odchodem na MD setkala se dvěma případy šikany a musím přiznat, že nejsem ani trochu spokojená s tím, jak "řešení situace" probíhalo.
V prvním případě se jednalo o šikanu holčičí, kterou se mi podařilo odhalit skutečně jen čirou náhodou. Šlo o dívenku s "nemožným účesem, nemožným oblečením, nemožnými rodiči...", no na co si vzpomenete. Ke všemu měla problémy i s učením, byla tichá... Ostatní holky ji v lepším případě ignorovaly, v tom horším si jí neustále dobíraly, schovávaly sešity apod., prostě jí z přestávek dělaly peklo. A co s tím? Když si je zavoláte "na kobereček", dotyčná to schytá ještě víc za žalování, přehlížet to nejde, sem tam nějaká poznámka o tom, jak by se k sobě měli všichni chovat, absolutně nezabírá. Šikanované děvče nechce o ničem mluvit, protože se bojí (nabízela jsem i možnost promluvit si mimo vyučování, aby o tom nikdo nevěděl), její rodiče dokonce ani žádný problém nepřipustili (maminku jsem takřka denně potkávala, do školy jsem ji nevolala). Bylo mi jasné, že něco udělat musím, ale co???? Jak byste takovou situaci řešili?

Zajímají mě všechny názory - doufám, že se do diskuse zapojí i ti, kteří šikanu zažili u svých dětí nebo dokonce na vlastní kůži - jakou reakci třídní učitelky byste v takové situaci očekávali/uvítali/ocenili?

Děkuju za všechny reakce.