Přidat názor k článku Šikana ve škole, aneb jak to vidím já

Jiří, chtěla bych se zeptat, jak to ta učitelka případně škola má udělat?
Víte, ono je celkem jednoduché na někoho si došlápnout, ale zkuste navrhnout nějaké řešení. Teď jistě namítnete, že od toho tam je ten učitel, aby vaše dítě ochránil a něco takového nedopustil, tak proč byste se tím měl zabývat vy jako rodič.
Věřte, byla bych jako učitelka moc ráda, kdybych to bylo tak jednoduché.
Jenže:
1. mnohdy je velký problém se o probíhající šikaně vůbec dozvědět (opravdu nejde každou přestávku všechny děti hlídat a oběť se často bojí s problémem se svěřit)
2. učitelé nejsou z vysokých škol na šikanu vůbec připraveni!!!! (zde by možná pomohlo došlápnout si na minisryni školství?)
3. možnost potrestat agresora je velmi omezená

A ještě jednu věc bych ráda dodala, i když je mi předem jasné, že si tím jen udělám zle. Podle mě tento článek měl také upozornit na to,že to, jestli naše dítě bude šikaně vystaveno, do jisté míry záleží i na nás, rodičích, a na tom, jakým způsobem dítě vychováváme. Pozor, netvrdím, že vina je na rodičích oběti, to v žádném případě. Jen jsem ráda, že mě někdo upozornil na to, že bych ze svého dítěte mohla potenciální oběť vychovat. A to je potřeba hlídat! - to jest pomáhat dítěti budovat vlastní sebevědomí a sebeúctu, podporovat ho ve vyhledávání kamarádů, nepředstírat, že něco jako šikana neexistuje, učit ho nebát se svěřit s jakýmkoli problémem a hlavně jeho trápení nebagatelizovat (ale samozřejmě ani nezveličovat).
Hm, zní to celkem jednoduše, ale sama si netroufám odhadnout, do jaké míry to zvládnu. Ale to si povíme až za pár let.