Svetlanko, chapu Tve pocity, mam to podobne, jen vekovy rozdil 2 a ctvrt, takze uz se o "maleho" nemusim tolik klepat:) Naucila jsem se na urcite veci vypinat (kdybych reagovala na uplne kazdy plac, uz asi v tom blazinci jsem). Nekdy jsem z toho taky zoufala, ale pak zas vidim, jak starsi holcicka malemu pomuze se obout, nebo mu neco vysvetluje a je mi hned lip. A kdyz to tak vidim zpetne, dost se to casem zlepsilo (ted je jim 5 a 2 a 3/4). Takze vydrz, urcite to casem bude lepsi. A dulezite asi je si nerikat, jak se clovek snazi, a ze oni to neoceni - to aspon u me vede k jeste vetsimu zoufalstvi... Tak hlavu vzhuru, bude lip.
Předchozí