Mumín, v zásadě jde o dodržování (a říkání nahlas) "v naší rodině dostává každý to, co potřebuje". Takže třeba s tím pitím mě napadá nechat si je nalévat samy - převedeš to na problém mezi nimi a ne na "které má víc maminčiny lásky", protože ta šťáva je vlastně jen zástupná. Klidně akcentovat situaci, kdy něco dostane jen jedno dítě - cokoli, tričko s dlouhým rukávem, svačinu, drobnost k svátku a na řev druhého konstatovat, že "u nás každý dostane přesně to, co potřebuje" a vysvětlit, že teď tohle potřebovala Kája a jindy zase bude něco potřebovat Pája (nejlíp, pokud jde odkázat na něco v minulosti). V případě srovnávání, co má kdo lepší, větší (to mají ze školky, co?) nějak okomentovat, že to není to nejdůležitější, že podstatné je, aby se napily apod. U nás to zafungovalo celkem rychle, ale já měla hlavně problém ve své hlavě, jak mám ty tři holčičky, že když koupím jedné šatičky, tam musím i ostatním "aby jim to nebylo líto". Uvědomění si, že je to hlavně můj problém, mi pomohlo to odbourat a děti to celkem rychle pochopily, ale u nás to nestihlo dojít do takových porovnávacích extrémů.
Tak držím palce. Knížku teď nemám doma, ale až se k ní dostanu, zkusím kouknout, jestli tam není něco dalšího.
Předchozí