Přidat názor k článku Jak je těžké vychovávat dvě neřízené střely

tak koukam ze v tom jako vetsina nejsem sama.
od rana jekot...jeden den by se laskou snedli druhy den zabili.
jit s nema nekam je jako za trest.
a jeste stupidni pohledy par jedincu kteri si mysli kdyz zarvu aby si me deti vzali do hlavy ze to prave ja svolavam svoji smecku ktera se rozprchla utokem jako za koristi ktera jim bere roha a je jedno jestli je to v obchode na vychazce na vylete.....

jejich rajon je proste vsude kam se vypusti s domaciho prostredi
ale jedno rici musim uprime po vycrpavajicim navratu si rikam pane boze zac me trestas ale kdyz vidim i jine cizi potomky kteri svim rodicum pripravuji snad jeste hosrsi chvilky tak si slastne vrnim jezisi jak ja mam hodne deti to co vidim je hruza jeste ze toto nepotkalo prave me.....

a utesena pohledem na cizi vztekajici se ratolesti ktere mi v ten moment pripadaji jako male selmi me naplnuje pokojem.....
ktery se da rici tremi slovy NEJSEM V TOM SAMA

ale dost casto vse hazu za hlavu jejich boje krik a nevim co vsechno kdyz to preleti prez mozek mich malich tyranu me psychyky...
jak sem si stale opakovala asi jsem nebyla lepsi smatram v hlave co mi si delali se sourozenci a uklidnuji se jeste to neni nejhorsi a ustoupim od zasahu.....dokud netece krev obrazne tak naco bych se do nich pletla......vim ze se veskutecnosti maji radi a jeden bez druheho by se zblaznili proste to patri k detstvi a ja hold si budu muset koupi vice fungujici spunty do usi.....
papa a boji zdar a pevnym nervum take