Dopředu se omlouvám, se sourozenci neporadím, naše mrně je šestiměsíční, co dnes poprvé lezlo dozadu jako ráček
Myslím si ale, že velký problém je v tom očekávání, že "si budu užívat". Taky mi tvrdili: "Užívej si těhotenství!" - a celou dobu jsem kroutila hlavou, co si na tom bídném stavu mám užívat. Také říkali: "Užívej si mateřskou, hlavně nechoď do práce!" - a hlavně na začátku na tom skutečně nebylo nic k užívání, a teď už mám práci na doma a od podzimu půlúvazek, mimino s sebou... A přesto jsem spokojená.
Už delší dobu se ve mně plíživě usazuje dojem, že tu na světě nejsme moc přes to užívání
A okamžiky, kdy jsem se cítila šťastná, přišly vždycky zcela neplánovaně - třeba když jsme si s mužem při návratu z výletu na můj oblíbený kopec dali kafe "s bubákama" v duritce, před pravou vesnickou hospodou, pod lípou a do krajiny přišel letní podvečer...