mě teda nepřijde, že by plácání přes ručičky nebo na zadek nějak extra fungovalo jako do budoucna. Viděla jsem tolik dětí v MC, které maminky plácali po zadečku nebo po ručičkách, a většina dětí se tomu smála (ty malé 1-2 roky) nebo se rozbrečela /většinou ti starší od 2 let výš/. U těch starších je to podobné, jako odvedení od situace, odvedeš je tím plácnutím, ale nejsou lepší jiné metody?
Já si pamatuju, že nářez pro mě moc nikdy neznamenal, akorát mě pak bolely hlasivky víc, jak zadek, protože jsem u toho šíleně ječela, anžto jsem přišla velmi rychle na to, že to rodiče nesnášejí... Ale rozhodně mě výprask neodradil od mých lumpáren
jediné, co mi přišlo jako důsledek výprasku, že se rodiče vypěnili a pak jim to bylo líto, že mě tak seřezali...
Facka, která opravdu bolela, spíš v duši, než na tváři, byla ta, kterou jsem dostala od táty v 16... PO ní jsem utekla z domova a vrátila se, až když mě mamka vypátrala u kamarádky a přišla pro mě...
Fakt u vás osobně výprask od rodičů nějak zásadně změnil vaše chování? Nebo si to už nepamatujete???