Mám úplně stejné pocity, u nás doma to vypadá jako u vás-od rána křik, rozčilování, důrazné napomínání, vyhrožování - nic platné.
Jediný rozdíl je, že máme dvě holky, takže mají stejné zájmy a hračky- panenky,ale každá je jinak zvládá nebo používá. Takže se dohadují a rvou o hračky, které jsou po první dceři - pouze jednou.Nyní se snažíme kupovat vše dvakrát - nebo spíše hodně podobné.
Cokoliv udělá starší dcera - samozřejmě nějakou hloupost -ve zpoždění dvou až tří vteřin zopakuje dcera mladší.
Co se týká pokojíčku a úklidu v něm, tak to je stejné. I když občas překvapuje mladší dcerka, která většinou bez řečí jde a uklidí to, co má nařízeno starší. Když už větší konečně začne něco dělat, tak se pravidelně začnou rvát o stejnou věc, kterou chtějí obě uklidit.K zbláznění!
Koupou se společně, ale pořád je já nebo manžel napomínáme ať neřvou a po každém koupání musím vytírat potopu.
Když konečně spí a je klid, nemám už sílu na nic než maximálně kouknout na televizi nebo něco málo udělat.
Jinak se mají rády a obě na sebe myslí - ať už jde o bonbóny nebo obrázky. Ovšem jak kdy