... a to zrovna včera se mi stala šílená věc, moje neřízená střela Andrejka běhala jak prdlá s kamarádem na dětském hřišti a vběhla pod skluzavku přímo k houpajícímu se dítěti, lekla se spadla na zem a začala se dusit. S paní co stála u houpačky sme jí dostávaly čelisti od sebe byla v křeči a měla zapadlý jazyk, myslela sem, že ho nevyndáme a ona se zadusí. Až bylo po všem tak sem myslela, že mě klepne pepka, večer sem se z toho sesypala,( ta paní, asi musela mít taky celý den nervy v kýblu ) dneska mě není o nic líp, a vůbec nevím jak to svý věčně neposlouchající dítě udržím v klidu, aby zase někde nespadla. Ona totiž pořád běhá a není v klidu, pořád v poklusu a to den před tím si narazila kostrč, ujela jí noha na štěrku, takže je mě jasné, jak vám je, když děti prostě neposedí že si ani nevydechnete. Takže sejdeme se u Chocholouška holky, držím pěsti a přeji pevné nervy nebo se fakt ZBLÁÁÁZNÍME
Předchozí