No jasně, že z nich nechci mít loutky, které odpovídají na všechno "ano, pane". Ale v podstatných záležitostech si myslím, že musí poslechnout, i kdyby trakaře padaly. Přílišná demokracie vede (aspoň u nás) pouze k anarchii. Jejich boje a pošťuchování mě osobně dokážou nadzvednout nejvíc, stále se snažím nemíchat se mezi ně příliš, ale občas jde opravdu o život... (i ta krev teče, jak tu někdo poznamenal, že se mezi ně nemáme plést pokud neteče krev...) A pak si sednu do kouta a bulím. Jenže mi nikdo nevěří, jak to u nás chodí, na návštěvě apod. jsou děti vždy ty nejhodnější, umí pozdravit, poděkovat, zavést normální rozhovor s kýmkoliv. Tak aspoň to mě trochu utěšuje, že z nich snad vyrostou lidi...