Přidat názor k článku Jak je těžké vychovávat dvě neřízené střely

Markéto, co jsou to ty zatížené peřiny?
Zorka podle mě není hyperaktivní, ale s usínáním má dost problémy. Kdyby to bylo na ní, jede jak motorová myš, dokud fakt nepadne. Pokud jí dáme spát v nějakou normální hodinu - obvykle v 8 - už je unavená, zívá, při chůzi se motá, padá... , tak jí stejně trvá usnout klidně i 2 hodiny. Lehnu si s ní do postele, rukou přes břicho jí zafixuju v leže a ona zvedne nohy do pravýho úhlu a kmitá s nima ve vzduchu, nebo "leze po zdi", přitom mi musí žmoulat loket, bez toho vůbec neusne. Peřinu nesnáší, to se z ní vyhrabe, ještě tak lehkou deku ale jen přes břicho, nohy musí být volné. Cca po 10 minutách ležení se zregeneruje natolik, že se mi vykroutí a začne běhat po posteli, koukat z okna...Když se zas unaví, začne dělat stojky, stojí na hlavě, můj loket nacpaný v očním důlku, chodidla na posteli, zadek ve vzduchu. A takhle se snaží usnout, což samozřemě nejde, nakonec se tam nějak umlátí, padne, ještě po mě chvíli leze v leže a pak usne. Ale hodina fakt není žádnej čas. Když to nevydržím a dám jí do postýlky, řve tam jak tur a když za ní přijdu a položím jí a pohladím a zas odejdu, řve ještě víc. Hlavně u toho stojí a to se taky spí blbě.
Zkušela jsem jí uspávat i v postýlce, ale bylo to podobný, po krátké relaxaci s mou rukou prostrčenou skrz žbrdlení, se tam postavila a chtěla ven. Když jsem nepolevila, tak si časem únavou sedla, pak lehla... Jenže to bylo taky na hodiny a já furt seděla na zemi vedle, táhlo mi na záda, pro mě je to lepší v tý posteli, tam si trošku odpočinu. I když nejhorší je, když zadřímnu a dítě běžící kolem mi padne zadkem na ksicht nebo na břicho, nebo mě majzne flaškou.

ježiš to je román, sorry, asi to chtělo ven