Přidat názor k článku Jak je těžké vychovávat dvě neřízené střely

Ahojky, děvčata, tak jak čtu, tak přesně to samé je i u nás. Mám dvě děti, starší holka 9 let, mladší kluk 6. Kluk je dost hyperaktivní, impulsivní. holka je taky dost živá. Navzájem se popichují, neznám chvilku, kdy by si pohráli. Holka , když je sama, jen se nudí, nechce si sama hrát, nebo si číst nebo kreslit. Tak ji dávám lehčí práce, zamést jídelnu, utřít nádobí apod. Hraje na klavír, i když ji to teda moc nebaví, ale učitelka tvrdí, že na to má. Kluka musím mít furt na očích, jinak většinou něco vyvede, lákají ho dost nebezpečné věci. A když jsou spolu, tak se jen honí, křičí,perou se a nadávají si. Chodím s nima ven, ale jen když mám ranní, venku se to s nima ještě dá. Většinou se sejdem i s jinýma dětma, takže se vyblbnou. Snažím se holku vést tak, aby bráškovi pomohla, že je mladší a potřebuje to. Jenže někdy mě připadá, že je chováním mladší jak on. Předvádí se, ukazuje mu to "špatné" a má radost, když je zle. Občas dostanou na zadek, ale to žádný efekt nemá, za pět minut se zase řechtaj, jako by ani nedostali. Omezila jsem sladkosti, a dávám za odměnu. Zkoušela jsem i jiné věci, jenže nijaký efekt to nemělo. Já unavená, vyčerpaná, manžel vynervovaný, a jeho rodiče taky(žijeme s nima). Nakonec jsme byli u psycholožky, holka má hyperaktivitu s poruchou pozornosti, a kluk i impulsivitu a poruchu chování. Je to běh na dlouhou trať, a pubertou to nekončí. Jen, nevím, jak to máme my rodičové vydržet, je to moc velký záběr na psychiku. Těmto dětem je nutné se hodně věnovat, ale né jim koupit všechno, oni si toho neumí vážit - náš malý všechno rozbije. zaměstnávat jich, aby neměli čas vymýšlet hlouposti. Jenže nevím, jak to vzládat , chodit do práce, k tomu domácnost, to opravdu nevím.