No, upřímě řečeno, já jediný, co od doktorů znám, je recept a příkaz "necvičit". Ten, kdo je poslechne, za pár let zaručeně cvičit nebude. Vedu dětský oddíl, a vždycky mě může trefit šlak, když mi někdo řekne, že třeba kvůli zlomenýmu prstu nemůže cvičit (až dva měsíce). ne aby ten doktor vysvětlil, jak cvičit a proč, čemu přesně se vyhnout a co dělat můžete (pomalá plynulá cvičení můžete dělat úplně vždycky, dokud se hýbete).
Podle mě je to nějaký stereotypní pozůstatek bývalého "ulejvání se" z tělocviku.
Necvičit alespoň týden dokonce jednomu našemu kloučkovi doporučil i zubař (a to nešlo o žádnou vážnou nemoc, zánět, atp.)
Předchozí