ahoj holky, no máme doma to samé s větší zlobivkou. Já vím, že na ni nic neplatí, když má svůj den. Je to myslím trochu lepší než dřív,ale teď si také dokáže prosadit svou. Nehledě na to, že má teď menší sestřičku, která je neporovnatelně menší a o hooooodně lehčí, tak se musím zase snažit to udělat tak,aby zůstaly v celku obě. Menší je klidnější , ale hrozně ráda napodobuje vzdor, je vidět, že dělá to samé co větší. Ale jsou to zlatíčka.... občas už odpočítávám hodiny , než půjdou obě hajkat,ale o tom je to určitě taky. Je pravda, že nejsme stroje a máme toho docela dost. Také jsem si vyslechla od různých lidí, jak to a ono dělám špatně.... hlavně od těch, co děti vychovávají jen ve své hlavě, protože je samo chtějí,ale zatím nemají,ale už sami vědí, jak to bude supr, jak budou poslouchat a hrát si jen tak jak oni budou chtít.... asi si neuvědomují, že i to miminečko krásné zrovinka narozené má již nějakou svoji osobnost a opravdu nebude poslouchat a odkývávat vše, co si rodiče zamanou. Hranice musí být, i nějaké povinnosti když je na to doba...ale také hodně lásky. My učíme je a oni také učí nás, někdy jen svým krásným pohledem na svět. Tak i když nás někdy vytáčí, ať mají krásné dětství, které jim dává pocit lásky a spokojeného dětství.
Předchozí