Přidat názor k článku Jak je těžké vychovávat dvě neřízené střely

Myslím, že to není až tolik věkovým rozdílem, jako tou povahou. Mám děti úplně stejné, starší syn je klidný, hrozně hodný, nevadí mu rozdělit se, půjčuje hračky, pomáhá mi a mladší dcera je rarášek, provokatérka ale zase takový kašpárek, že nás věčně něčím rozesmívá. V bráchovi má obrovský vzor, jak se mu snaží vyrovnat, je na svůj věk dost šikovná a spolu jsou úžasná dvojka, ohromně spolu vychází, vyhrají si, když Anika spí, Kubík chodí a pořád se ptá, kdy už ji půjdeme vzbudit, že si s ní chce hrát. Momentálně jim je 4,5 a 2 roky. Tím samozřejmě nechci říct, že se nehádají, nebo že mi z nich někdy netečou nervy, ale většinu času se nad nimi fakt tetelím :) Kubík se o ni staral už odmalinka, vyskládával jí hračky na deku, bránil ji před bratrancem (a jednou dokonce přede mnou, to jsem se fakt zastyděla:S Ne že bych malé chtěla nějak ublížit, ale už mi právě tekly nervy a hulákala jsem na ni a on tehdy tříletej přišel k ní a prý Pojď Ani ke mně, nebreč, už jsem u tebe a začal ji objímat:S) Jen doufám, že jim ta láska co nejdýl vydrží, je mi jasný, že zatím Anika Kubu obdivuje, takže ho relativně poslechne, když Kuba "vyhraje" nebo je někde první, nevadí jí to a to asi nebude trvat dlouho, ale doufám, že základ je dobrý. Když jsou obě děti hodně dominantní a žárlí, asi s tím nikdo nic moc neudělá...