Souhlas. Já už si připravovala kapesníky, že to bude zase doják... a nic. To bych tu svůj porod mohla popisovat taky. I když mů císař byl plánovaný. No ale vlastně bych tu mohla popsat naše martyrium od začátku: dvouleté snažení (plus léky atd.), pak porod CŘ, teď dítě hypotonik... Až ten náš boj s hypotonií vyhrajeme (a my ho určitě vyhrajeme
), možná něco sesmolím. Ale ještě předtím se s manžou děsně vože... opijeme
Autorce ale samozřejmě přeju, ať je její miminko zdravé, šťastné a spokojené a ona sama taky. To nekojení, to určitě není nic strašného, ani v době kojo-boomu a laktačních bohyní
Nám se tohle sice povedlo (a dcerka se i ve 14 měsících prsu stále drží), ale to je spíš klika, navíc já měla spinální anestezii, ne celkovou. Kdyby se nedařilo, rozhodně bych z toho kovbojku nedělala