Přesně tak, vzdát kojení po 3. dnu je nesmysl. I kdyby mimčo mělo větší váhový úbytek, přece se dá kojčo zkoušet dál, s dokrmením - a nemusí to ani být hned lahvičkou, dá se přece krmit "přes prst", kádinkou... Je tolik způsobů. Naše malá se taky neuměla hned přisát. Naštěstí já měla po CŘ mlíčko hned druhý den, takže to bylo fakt jen o tom přisátí. Za pomoci sestřiček se to nakonec v závěru toho druhého dne povedlo. Na pokoji se mnou byla holčina, která se s kojením trápila ještě o dost víc než já (měla vpáčené bradavky a nikdo jí o tomhle problému v těhu neřekl, vůbec netušila, že něco takového existuje, no koukala chudák jak puk). Kromě toho první tři nebo možná i čtyři dny mlíčko ani neměla. Pilně odsávala, nechala si donést kojo čaj (o který se se mnou podělila
), krmila "přes prst"... No dala si s tím fakt práci. A rozjela to. Sice přes klobouček, ale to jí samozřejmě nevadilo. UM taky kupovali hned cestou z porodky, ovšem to jen pro jistotu. Nechci vypadat jako laktační bohyně, neodsuzuju maminy, které nekojí, ale ať tu nikdo nelže (možná i sám sobě), že kojení nešlo, když to pořádně nezkusil. Přece se dá dokrmovat a přitom zkoušet kojit, ne? Nedávno tu byl článek maminy, která musela kojení ze zdravotních důvodů přerušit a nakonec se jí povedlo k němu vrátit, tuším, že po dvou měsících.