Jeden z mých dalších důvodů pro účast tatínka u porodu (kromě těch, které jsou zde v článku z míněny) bylo i to, že jsme chtěla, aby tam byl pro případ, že budu potřebovat pomoc a kvůli komunikaci se sestrami...zní to asi hloupě, ale je to tak...a myslím, že přesně se mé předpokady vyplnili..po klystýru mi pomohl dojít na WC, pomáhal mně se oblékat po sprše, došel pro sestru, dkyž mi vypadla kanyla (já bych se jí asi nedovolala), masíroval mi záda, došel pro trošku pití, sehnal jelení lůj, uklidil podlahu v koupelně, když jsem se bolestí trošku vyzvracela atd. bez něj si to neumím představit, byla jsem na "hekárně", když se na sále rodily 2 další ženy a všichni logicky lítali kolem nich...jo a taky bedlivě sledoval když mně šili a počítal sací tampóny, co si doktor dal dovnitř a aby je pak také vyndal a dobře udělal..na 1 se málem zapomnělo...takže já sama za sebe po druhé jdu pokud to půjde opět s manželem...Do dnes na to vzpomíná a živě synovi vypráví, jaké to bylo, když se "rodil" a "narodil" :) (p.s. a také mu hrozěn slušel ten bílý pláš´t )
Předchozí