Rozhodně nemám nic proti tvému postoji k otci u porodu - je legitimní a logický.
Nicméně se musím ohradit proti té "hormonální vlně". Musím říct, že tu "jízdu", o které píšeš, docela závidím. Porod jsem měla tři dny vyvolávaný ukončený sekcí. V závěru už to nebylo nic než bolest, úplně planá, nepomáhající a nikam nesměřující, a to všechno za úplně střízlivého, syrového rozumu (a takových je nás myslím víc, než se na první pohled zdá). Muž se mnou byl celou dobu, před i po porodu a jsem přesvědčená, že babyblues se nekonal díky němu (pokud ovšem babyblues není něco jako absťák právě po tom hormonálním rauši
)