Naši malou to drží už asi 4 roky a ještě se nevyvztekala. Zkusili jsme mírný přístup s vysvětlováním: řve. Zkusili jsme hysterii ukončit jednou na zadeček: Řve! Zkusili jsme řev ignorovat (pokud si o něco říká klidně, je jí vyhověno, pokud o to ječí, tak "neslyšíme": ŘVE!!!!
Nejčastější věta je "AŇO, NEVEJ". Když to poprvé slyšela moje mami, byla v šoku. Jak mohu takto mluvit s malým dítětem. Když poprvé hlídala asi týden malou sama, začala to říkat taky.
Malá ječí už v předtuše, že by se něco mohlo dít jinak, než si to ona představuje. A není jí k vysvětlení, že se naše názory často shoduji, takže není třeba ječet a nebo že se lze domluvit a najít kompromisy. Hlava z ní třeští po hodině, celý den hlídat a jsem zralá na Bohnice.....
Tento týden malá neječí. Má skoro čtyřicítky teploty a kašel, že se dusí. A tak po nocích, kdy jí nosím, aby mohla dýchat, si potichu pro sebe říkám "AŇO, VEJ!!!!" :o)))
Simča
Předchozí