Naše "silná osobnostička" dnes proječela půl dne. Nejdřív proto, abychom si četli pohádky. Pak proto, že čteme jiné obrázky, než chce. Nešly mu dát kostky do sebe, nepasovala poklička na hrnec. Párkrát jsme přebalovali (protékající rosol - Henri, to je vynikající popis :o), oblékali na vycházku a svlékali.... potom ječel venku, protože byl v kočárku, protože nebyl v kočárku, protože přijížděl autobus, protože odjízděl autobus, přijíždělo metro, pán četl noviny.....
Nemluví, ale je hlasitý :o) Nebrečí, není to zoufalý nebo bolestný pláč - je to vzteklý jekot, rozčilené mávání ručičkama, napučené tvářičky a případně ještě udělá přesný opak, než chci. Už se těším na pubertu ;o)))
J.
Předchozí